Archiv autora: Zdravotní klaun

BĚŽECKÁ SEZÓNA 2017 I Staňte se Hrdiny dětských úsměvů i vy

Jakub Halanič – pro web

………….

S přicházejícím jarem jste jistě zaregistrovali i zvýšený počet běžců, kteří si po dlouhé zimě s chutí vyrazili protáhnout nohy. Někteří jen rekreačně, jiní vyloženě trénovat na blížící se závody. Pokud vy, či vaši blízcí patříte do druhé skupiny, zbystřete.

Běháte pro radost?
Běháte pro zdraví?
Máte chuť se pustit do závodu?
Máte chuť svým během pomoci?
Že nevíte jak a komu?

Běžte za tým Hrdinů dětských úsměvů Zdravotního klauna! Svou účastí v závodech přispějete Zdravotním klaunům, kteří roznášejí smích a radost nemocným dětem a osamělým seniorům po celé České republice!

➝ ➝ ➝ VYBERTE SI ZÁVOD

1. 4. – Sportisimo 1/2Maraton Praha – tento běh je již zcela vyprodán
7. 5. – Volkswagen Maraton Praha
24. 6. – Mattoni 1/2Maraton Olomouc

➝ INSPIRUJTE SE

JAKUB
„Velice rád jsem běžel za Zdravotního klauna. Dostal jsem od vás dres i nos a mohl jsem vás podpořit. Když jsem běžel a volali na mě „klaune“ a malé děti si chtěly většinou plácnout, bylo to úžasné, nádherné, nepopsatelné. Zážitek, který bych určitě někdy rád zopakoval a běžel za vás znova. Když lidé viděli klaunský nos, povzbuzovali mě a hnali kupředu.“
(Jakub Halanič, běžec a Hrdina dětských úsměvů 2016)

PETRA
“Pokud svým během vykouzlím byť jen jediný úsměv na tváři, splnila má výzva můj cíl. Běžím za Zdravotního klauna, aby se děti smály, podpořte i Vy radost dětí!”
(Petra Pastyříková, běžkyně a Hrdinka dětských úsměvů 2016)

➝➝➝ INFORMUJTE SE A PŘIHLASTE

❒ BĚŽEC, či ❒ BĚŽKYNĚ nebo ❒ HRDINA DĚTSKÝCH ÚSMĚVŮ? Vyberte si, kam chcete patřit vy!

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA 2016 I Narozeninový rok Zdravotního klauna předčil očekávání

Závěrečná zpráva - 2016

………….

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA 2016 I Narozeninový rok Zdravotního klauna předčil očekávání 

Máme za sebou další úspěšný rok, s vámi, majiteli dobrých srdcí a smyslu pro humor, po boku. Nebyl to však ledajaký rok, byl narozeninový, a Zdravotní klaun dostal pomyslnou “občanku”. Slavili jsme prací, dárky rozdávali potřebným, a vykouzlili tak číslo 3710! Přesně tolik klauniád jsme v loňském roce uskutečnili!

V naší Závěrečné zprávě za rok 2016 najdete Zdravotní klauny v grafech, číslech, písmenkách i fotkách. Dále se v ní mimo jiné dozvíte, že:

  • nepolevujeme ve vzdělávání, ale naopak i vzděláváme ostatní,
  • nepolevujeme v mezinárodní spolupráci, ale naopak ji podněcujeme, 
  • nově nosíme smích i do “Jiného světa”.
čtěte zde:

 

 

 

 

 

 

 

Milí majitelé dobrých srdcí a smyslu pro humor, děkujeme, že pevně stojíte po našem boku. Jen díky vám jsme v loňském roce dokázali uskutečnit téměř o 100 klauniád více než v roce předchozím! 

Nezapomeňte proto sledovat, jak si povedeme letos – přidejte si nás na facebooku nebo se přihlašte k odběru šťavnatých novinek ze světa Zdravotních klaunů. 

ADVENTNÍ KONCERT ČESKÉ TELEVIZE l Výjimečný večer s výjimečným přínosem

Adventní koncert Zdravotní klaun

 

ADVENTNÍ KONCERT ČESKÉ TELEVIZE l Výjimečný večer s výjimečným posláním

V letošním roce slavíme již 15. narozeniny! Oslavy probíhaly v průběhu celého roku, ovšem pod heslem „my slavíme, ale dárky rozdáváme potřebným“. Adventní koncert České televize pro nás tedy byl obrovským narozeninovým dárkem, který si s námi však rozbalili i miliony diváků České televize. Jak se říká „nomen omen“, koncert v Chrámu sv. Mikuláše byl štědrý, jako sám sv. Mikuláš! 

Tradiční předvánoční sbírka České televize – Adventní koncerty, je pro mnohé akcí, která naplno otevírá pomyslnou bránu Vánoc, a zároveň lidských srdcí. Patří k nejstarším projektům tohoto typu u nás a již šestadvacet let pomáhá realizovat projekty neziskových organizací. Pro rok 2016 jsme byli vedle organizací Mikasa, Tulipán a Klubíčko Beroun vybráni i my! 

Koncert se konal v nádherných prostorách barokního chrámu sv. Mikuláše na Malé Straně a atmosféra byla nepopsatelná! Dech beroucí však byla nejen krása historické budovy, ale i vystoupení hvězd českého hudebního nebe. Přítomní hosté včetně zakladatele Zdravotního klauna, Garyho Edwardse, i diváci u televizních obrazovek si tak mohli poslechnout operní pěvce Štefana Margitu a Adama Plachetku, zpěvačku Leonu Machálkovou, Komorní orchestr Pražských symfoniků, houslistu Jana Mráčka, Veroniku Jugasovou, Kateřinu Kosovou, Michala Novenka, Pražské Mozartovo trio, Yvonu Škvárovou i soubor Karmína. 

Večer moderovali Ester Janečková a Jan Potměšil, který si v závěru přenosu užil i bezprostřední blízkost Zdravotních klaunek sestry Fáčové a sestry Patálie. Právě Jan Potměšil během večera zpovídal uměleckého ředitele Zdravotního klauna, Petra Jarčevského a ředitelku organizace, Kateřinu Slámovou Kubešovou, která po koncertu uvedla: „Cítím obrovský vděk. Chtěla bych poděkovat nejen všem umělcům, ale i České televizi a jejím divákům za podporu. Ve vybrané finanční částce vidím nejen obrovskou pomoc naší organizaci, ale také signál, že to, co děláme, má obrovský smysl.“

Během koncertu bylo vybráno téměř 1 800 000 Kč! Tato nádherná částka však bude připočtena k částkám ze třech zbývajících koncertů a rovným dílem rozdělena mezi všechny čtyři zapojené organizace. Výtěžek, který obdržíme, využijeme na udržení stávajícího vysokého počtu pravidelných návštěv u nemocných dětí (přes 3 500 návštěv za rok) a na realizaci dalších Cirkusů Paciento. „Letošní 15. výročí založení jsme oslavili také akcí ´Turné plné smíchu´, kdy jsme jednorázově zavítali do 15 zařízení, která teď nemůžeme z důvodu lidských i finančních kapacit pravidelně navštěvovat. Získané prostředky bychom proto rádi použili i na akce pro nová zařízení, která o návštěvy Zdravotních klaunů velmi stojí“, upřesnila Kateřina Slámová Kubešová.

Patronem večera byl sportovní komentátor Petr Vichnar, který ani během přenosu nezapřel své řemeslo a okomentoval videozáznam z Cirkusu Paciento. Roznášení smíchu do nemocnic považuje za nesmírnou pomoc těžce nemocných a tento projekt vysoce oceňuje: „Jsem rád, že jsem se mohl blíž seznámit s touto organizací. Jako dítě jsem dvakrát trávil poměrně dlouhý čas v nemocnici a dodnes si vzpomínám, jak smutný a opuštěný jsem si tam připadal. Každá návštěva mě nesmírně povzbudila a posílila. V té době ještě pochopitelně Zdravotní klauni neexistovali, ale živě si dovedu představit, jak by to tenkrát moji dětskou dušičku potěšilo.“ 

Pokud jste Adventní koncert chtěli vidět, ale nestihli jste to, stále máte možnost v archivu České televize. Pokud jste chtěli na Adventní koncert finančně přispět, ale nestihli jste to, i tuto možnost stále máte, a to přes sbírkový účet Adventních koncertů - 692 692 692 / 0800. Nebo můžete…

4. ADVENTNÍ NEDĚLE I Zapalte s námi čtvrtou adventní svíčku – za naději

4. advent úvod

4. ADVENTNÍ NEDĚLE
Zapalte s námi čtvrtou svíčku – za naději

 ✼ ❄ ❅

Dnes je zlatá neděle. Výjimečná neděle. Uvařte si proto voňavý čaj, zapalte čtvrtou adventní svíčku, v 17:30 nalaďte ČT1 a vychutnejte si spolu s námi Adventní koncert České televize, věnovaný právě Zdravotnímu klaunovi. Do té doby si najděte chvilku sami pro sebe a přečtěte následující krátké zamyšlení…

Na adventním věnci hořely čtyři svíce. V místnosti bylo naprosté ticho. Takové ticho, že bylo slyšet, co si ty čtyři svíce vyprávěly.

První vzdychla a řekla: „Já se jmenuji POKOJ. Moje světlo svítí, ale lidé nemají pokoj a bojují mezi sebou. Nechtějí mír.“ Její světlo se zmenšovalo, až zhaslo.

Druhá svíce zablikala a řekla: „Já se jmenuji VÍRA. Ale jsem přebytečná. Lidé nechtějí o Bohu nic vědět. Nemá smysl, abych dál svítila“. Místností se přehnal průvan a druhá svíce zhasla.

Potichu a smutně se přihlásila o slovo třetí svíce. „Já se jmenuji LÁSKA. Už nemám sílu dál hořet. Lidé mě dávají stranou. Vidí jen sami sebe a ne druhé, které by měli milovat.“ A svíce zablikala naposled.

V tom přišlo do místnosti dítě. Pohlédlo na svíce a řeklo: „Ale, ale, proč nesvítíte?”, a bylo mu skoro do pláče. Tu promluvila čtvrtá svíce: „Neboj se! Pokud hořím já, můžeme zapálit i ostatní svíce. Já se jmenuji NADĚJE.“ A dítě zapálilo pomocí této svíce znovu ostatní.

 ✼ ❄ ❅

 Zapalte s námi čtvrtou adventní svíčku a zažehněte naději! 

✼ ❄ ❅

Chcete -li dát naději na radostí rozsvícené oči malým dětem v nemocnicích, či osamělým seniorům v domovech, a darovat jim tak opravdu “veselé Vánoce”, podpořte práci Zdravotních klaunů. 

 

3. ADVENTNÍ NEDĚLE I Zapalte s námi třetí svíčku – za rodiče, kteří přišli o své děti

P. DARINKA RUČKOVÁ-web

3. ADVENTNÍ NEDĚLE
Zapalte s námi třetí svíčku – za rodiče, kteří přišli o své děti

 ✼ ❄ ❅

Položme si otázku. Jak se nazývá dítě, které přijde o rodiče? Ano, sirotek. Jak se nazývají rodiče, kteří přijdou o dítě? Nevíte? Nikdo neví. Je to totiž tak moc proti přírodě, že na to ani slovo neexistuje.
Advent je časem rozjímání, vzpomínání a vděku. Zapálením třetí svíčky za rodiče dětí, kteří přišli o své děti, vyjádřete solidaritu, a zavzpomínejte s námi na Ríšu, kterého jsme navštěvovali v nemocnici a v rámci projektu Přezůvky máme! i doma.

✼ ❄ ❅

Zdravotní klauni jsou zde pro všechny malé pacienty, kteří potřebují rozesmát, potěšit a rozveselit. Jsou zde pro děti, které jdou na rutinní oční kontrolu, ale i pro ty, které třeba již roky bojují s rakovinou nebo jinou vážnou nemocí. Právě těžce nemocným, či nevyléčitelně nemocným dětem v paliativní péči je určen projekt Přezůvky máme, a právě přezůvky si klauni nazouvali i v rodině Ríši Bajzatha († 15. 12. 2015).

Ríša byl laskavý a veselý klučina, který žil život normálního chlapce jeho věku. Nadevše miloval svou maminku a dva brášky. V 11 letech Ríša onemocněl vzácným druhem rakoviny – synoviálním sarkomem levého hemithoraxu. V těžké době si však zamiloval také Zdravotní klauny, kteří za ním přicházeli na návštěvy do Motolské nemocnice, ale také domů v rámci projektu Přezůvky máme.

Tam je vždy vítal nejen Riško a jeho bráškové, ale i maminka Darinka: „S Ríšou jsme prožívali těžké chvíle, měl vážnou nemoc, a to čím jsme si prošli, bylo bolestivé. Riško byl velký bojovník, srdíčko měl zdravé a silné! Při chemoterapiích se začal bát, bál se protože nevěděl, co se bude dít a co ho čeká. Při první sérii šesti chemoterapií byl úžasný a bojoval, při druhé sérii se však dozvěděl, že se nemoc vrátila a byl neuvěřitelně smutný, měl strach a pomalu bojovat přestával. Dělala jsem, co jsem mohla, dávala mu veškerou sílu a byla s ním. Trápení bylo hodně a pro mne, jako maminku to bylo o to horší, že ani já jsem nevěděla, co bude dál. V Motole jsme byli skoro více než doma. Děkuji proto za návštěvy i všem klaunům!

„Maminky, musíme s dětmi bojovat, dávat jim hodně síly a lásky, být s nimi, držet je a neopouštět. Všem rodičům, co se dostanou do podobné situace, držím palce, a přeji, aby byli silní, a vřele doporučuji, aby si domů pozvali Zdravotní klauny – je to alespoň na chvíli závan štěstí, radosti a naděje.“

Tento příběh bohužel není ojedinělý, ale právě proto je tu náš program Přezůvky máme, v rámci kterého přinášejí klauni radost a smích do domovů rodin, kde už moc veselo není. Chcete podpořit donášky smíchu nemocným dětem?  

✼ ❄ ❅

V případě zájmu o návštěvu zdravotních klaunů u vážně nemocného dítěte v domácí péči se obraťte na naši koordinátorku Milenu Malou.
Kontakt: tel.: 725 760 901, milena@zdravotni-klaun.cz

2. ADVENTNÍ NEDĚLE I Zapalte s námi druhou svíčku – za naše seniory

Pocta stáří - web

2. ADVENTNÍ NEDĚLE
Zapalte s námi druhou svíčku – za naše seniory

 ✼ ❄ ❅

Čas Vánoc a adventu je časem zázraků a Zdravotní klauni jsou často jejich svědky nebo možná i původci. Jednoho takového zázraku byl svědkem, či původcem (posuďte sami), Zdravotní klaun Jaroslav Vašut alias Bedřich Vomáčka, který vám poví svůj příběh. Zapalte druhou adventní svíčku za naše seniory a začtěte se…

✼ ❄ ❅

“V rámci patnáctých narozenin Zdravotního klauna jsme letos absolvovali speciální akci, Turné plné smíchu, během které jsme v jednom týmu denně navštívili i tři domovy pro seniory a LDN. A já měl tu čest v tom týmu být! Od této akce již uběhlo pár měsíců, ale tu zvláštní směs vůní, muziky, radosti, únavy a slz nezapomenu. A setkání s panem Jindřichem…to nezapomenu nikdy…

Návštěvy Zdravotních klaunů jsou vždy trochu náročné v tom, že před vstupem do pokoje nikdy nevíme, v jaké stavu pacient bude, a u seniorů a na LDN je to obzvláště těžké. Do většiny pokojů jsme proto vždy vstupovali s muzikou, která je takovou naší jistotou. Někdy jsme pokračovali v muzice, jindy jsme jenom společně hovořili nebo poslouchali, co nám vypráví. Až zde jsem si uvědomil jak je důležité s našimi diváky být. Nebylo ani tak podstatné, co jsme dělali, ale že jsme tam byli s nimi a jen pro ně. Občas jsem tak vyzval nějakou dámu k tanci, střihli jsme si kolečko ve svižném tempu a až na chodbě jsme se třeba dozvěděli, že ona tanečnice vstane z postele tak jednou za týden když jde k lékaři. Celkově o překvapení nebyla nouze, ale to největší na nás teprve čekalo.

“Na tento pokoj ani nechoďte, leží tam pán po mozkové mrtvici, a je zcela mimo sebe. Již týdny se nepohnul, ani nezamrkal…”, sdělovala nám mladá ošetřovatelka. Přesto nám to nedalo a do pokoje jsme zašli. Za tichých tónů ukulele jsme vstoupili do setmělé místnosti, kde u postele seděly dvě starší ženy a mladý muž. Jedna z žen na nás pohlédla a zavrtěla hlavou v gestu “zde jste zbytečně”, ale my vytrvali a k nástrojům přidali i zpěv. Potěšilo nás, že “na tý louce zelený…”, si s námi začaly popěvovat i obě dámy, a jejich rty se konečně začaly i uvolněně usmívat. Tak jsme tak došli až ke třetí sloce, během které se k nám najednou přidal další tichý hlas… hlas pana Jindřicha.”

✼ ❄ ❅

 

1. ADVENTNÍ NEDĚLE I Zapalte s námi první svíčku – za nemocné děti

final emička

1. ADVENTNÍ NEDĚLE
Zapalte s námi první svíčku – za nemocné děti

✼ ❄ ❅

Zapalte s námi první adventní svíčku za malou Emičku a stovky malých pacientů, které denně bojují o život s těžkou nemocí! Je nám ctí být jim po boku a humorem rozsvěcet jejich tvářičky!

✼ ❄ ❅ Přečtěte si příběh Emičky a její statečné maminky Lenky ❅ ❄ ✼ 

“Dobrý den, jmenuji se Emily. Narodila jsem se 4. 11. 2008 jako úplně zdravé dítě. Během mého prvního roku vše probíhalo bez problémů. Mé první krůčky jsem zvládala ve 13 měsících a začala poznávat svět. Byla jsem hodně zvídavé dítě a vše jsem chtěla prozkoumat. Ráda jsem se dívala na pohádky a poslouchala svou oblíbenou operu. Od dvou do tří let jsem noc co noc probrečela a nikdo nevěděl proč, ale jinak jsem prospívala jako děti v mém věku. Byla jsem šikovná, byla jsem bez plen a povídala básničky. Mohla jsem nastoupit do školky, aspoň na pár hodin denně.

Chodila jsem tam necelé 2 měsíce, protože pak se stalo něco, co nám všem otočilo život naruby. Tatínek byl v práci a já se zrovna chovala u maminky v náručí, když jsem dostala pořádné křeče. Maminka plakala a stále na mě mluvila, ale já jsem nereagovala. Když křeče odezněly, tvrdě jsem usnula. Maminka zavolala babičku a ta nás doprovodila do nemocnice, kde si mě nechali na pozorování. Druhý den zajistili CT vyšetření a mou první narkózu. Vyšetření potvrdilo epilepsii. Lékaři nás ujistili, že pokud se nasadí správné léky, nemusela bych mít opakované záchvaty. Na 4 měsíce léky zabraly, ale pak se mi opět vrátily silné záchvaty, opět jsme jeli do nemocnice. Bohužel nejmenovaná paní doktorka mi zanedbala léčbu a v únoru 2012 mě museli z nemocnice RZS převézt do HK na dětskou neurologii, kde nám sdělili, že jsme přijeli „za 5 minut 12“.

Každý záchvat mi ubližuje a zhoršuje stav nemoci. Dostávala jsem i 30 záchvatů denně. Měsíc jsem s maminkou ležela v HK, než mi naordinovali správné léky a prodělala bolestivá i méně bolestivá vyšetření. Od konce roku 2012 to šlo se mnou velmi rychle z kopce. Nožičky mě přestaly poslouchat a padala jsem i na rovné cestě. Můj stav se stále zhoršoval a pobyty v nemocnici byly stále častější. V listopadu 2013 nás nemocnice HK poslala na genetické vyšetření do Prahy, kde rodičům sdělili, že mám nevyléčitelnou genetickou vadu NEURONÁLNÍ CEROIDLIPOFUSCINOZU Typ II. Rodičům vysvětlili, že je to smrtelně závažná nemoc, a že se můj stav bude jen a jen zhoršovat. Jelikož je tato nemoc nevyléčitelná, úplně se nám změnil život. Touto nemocí trpí 29 dětí v ČR.

Mí milovaní rodiče mě milují ze všeho na světě nejvíce. I když jsem bohužel „jiná“, jsem jejich, a budeme bojovat do poslední chvíle a užívat si každičký den, jako by byl ten poslední. Takhle by mohl můj příběh skončit, ale nekončí. V lednu 2014 jsem přestala chodit úplně. Jen jsem zvládala sedět, občas jsem zopakovala nějaké slovo, ale význam jsem neznala. Můj stav se každým měsícem zhoršoval. Přestala jsem jíst, ztrácela polykací schopnost, v ruce jsem nic neudržela…

Únor 2015 byl pro mě ten nejhorší měsíc. Měla jsem silné záchvaty, při kterých jsem modrala a přestávala dýchat. Opět mě RZS vezla na JIP do HK, kde mě stabilizovali. Nedokázala jsem už sama sedět a bohužel jsem úplně ztratila zrak. Už jsem se nemohla dívat na pohádky, koncerty, opery, ale především maminku, tatínka a vše okolo, co mi přinášelo radost ze života. Měla jsem všude samé hadičky, včetně z nosu do žaludku, abych mohla dostávat stravu než mi zavedou PEG, který mi voperovali v březnu 2015. I když mě často hospitalizovali a upravovali mi léky, zvládali jsme to doma až do července 2015. Poté mi přestaly zabírat léky a opět jsem se vracela do nemocnice.

Jelikož potřebuji stálou lékařskou péči, bohužel jsem se domů už nevrátila. Od 15. července mám svůj pokojíček v Jičínské nemocnici. Pečují tady o mě už 11 měsíců. Jsem úplný ležáček, nevidomá, PEG v bříšku, na plenách. I když je to z Náchoda tak daleko, a maminka stráví 6 hodin jízdy v autobuse, navštěvuje mě pravidelně každý druhý den. Tatínek za mnou jezdí vždy o víkendu, protože přes týden pracuje. Když mi to můj zdravotní stav dovolil, brávali si mě rodiče na víkend domů, ale od března 2016 jsem často na kyslíku, tak už to nejde.”

Vaše Emily

✼ ❄ ❅

“S Emičkou jsme s Vámi zažili už mnoho veselých setkání, a i když je její zdravotní stav vážný, vždy když přijdete je spokojená a mně vždy štěstím ukápne slza, když zase vidím její úsměv. Patří Vám naše velké “DĚKUJEME”. DĚKUJEME, ŽE JSTE!!! Nedá se ani slovy vyjádřit, jak si velice vážíme Vaší dobré vůle vykouzlit dětem úsměv na tváři ve chvílích, kdy jim zrovna není do smíchu, a musí být v nemocnici.”

maminka Lenka

 

Pomozte dětem zapomenout na bolest a strach z neznámého prostředí i nekonečnou izolaci od rodiny a kamarádů. Staňte se dárcem a podpořte práci Zdravotních klaunů!
Můžete si nastavit pravidelnou platbu nebo poslat jednorázový příspěvek.

 

Máte chuť pomáhat? Pošlete svůj dar hned!
http://www.zdravotniklaun.cz/nos-na-dobre-lidi/

NOC DIVADEL 2016 l Zdravotní klauni přilákali stovky diváků

_DSC6719

………..

Do 4. ročníku populární Noci divadel se letos již po třetí zapojil i žižkovský Palác Akropolis, který na scénu uvedl Zdravotního klauna. Protože se v rámci své činnosti věnujeme zejména dětem, byl program zaměřen právě na ně. Během prvního představení s názvem Baroni nebylo v hledišti jediné volné místo!

V letošním roce slavíme 15. narozeniny, proto si Zdravotní klauni neváhali připravit unikátní program a představit se veřejnosti i na divadelních prknech. „Většina našich Zdravotních klaunů jsou původní profesí herci, či hudebníci, proto jsme nabídku Paláce Akropolis rádi, a bez větších obav přijali. Musím ale říci, že takový zájem a tak vřelé ohlasy jsme snad ani neočekávali. Všichni z toho máme velkou radost“, uvedl umělecký ředitel, MgA. Petr Jarčevský. Plné hlediště vzbudilo velký ohlas, proto do Paláce Akropolis zavítala i Česká televize, a tak si atmosféru mohou ze záznamu vychutnat i ti, kteří nemohli zavítat osobně (čas: 11:25).

V rámci komponovaného programu mohli diváci zhlédnout velké kouzelnické vystoupení s názvem Baroni, během kterého se sál otřásal smíchem i užaslými výkřiky malých diváků. Jako druhé se představilo populární klaunské uskupení Squadra Sua, které se blýsklo svým zbrusu novým představením, Monstera Deliciosa. Celý program korunoval Kabaret klaunské kapely, který propojil chytlavou autorskou hudbu s vtipnými scénkami, a laskavé představení rozproudilo i rozesmálo všechny přítomné diváky. Doktoři Motyka, Žouželík, Křeček, Votočka, docent Suchar a primář Kolíček prostě umí do strun „hrábnout“, jak se patří!

Nevšedním zážitkem pro mnohé, bylo setkání se dvěma Zdravotními klaunkami, sestrou Patálií a sestrou Chlupatou. Ty po celou dobu „ordinovaly“ v improvizované ambulanci, a přítomní se tak mohli na vlastní oči přesvědčit, jaká je s klauny legrace a odnést si také náš typický červený nos. „Se Zdravotními klauny jsme se v nemocnici se synem již setkali, a nesmírně nám během celé jeho léčby pomáhali. Takto v divadle, a už zdraví, je ovšem vidíme ještě radši! Ale velké díky za to, že jsou!“, dojatě svěřila jedna z návštěvnic.

„Jsme rádi, že se nám ve spolupráci se Zdravotním klaunem podařilo na jedno odpoledne a večer zaplnit Palác Akropolis mladými diváky. Ti měli možnost vidět jak soubor Squadra Sua, který u nás hraje pravidelně, tak neobvyklý program. Myslím, že jsme se na jeden den dokázali stát centrem dětské zábavy na Žižkově“, zhodnotila za Palác Akropolis Eliška Černá.

Všem divákům, kteří přišli zhlédnout náš program – děkujeme, bylo nám ctí vás poznat. Speciálně však za účast děkujeme našim pravidelným dárcům – velice rádi jsme vás osobně potkali a popovídali si s vámi! Jsme rádi, že vás máme!

NOC DIVADEL 2016 l Zdravotní klaun se představí v Paláci Akropolis

FB-ZK-02

………..

V sobotu 19. 11. 2016 se uskuteční již 3. ročník populární Noci divadel, a Zdravotní klaun zde nemůže, a také nebude chybět! V Paláci Akropolis se můžete těšit na zábavný program pro děti i dospělé v režii Zdravotního klauna. Velké kouzelnické představení Baroni nadchne zejména děti, ale na své si přijdou i dospělí. Klaunské uskupení Squadra Sua, které není třeba představovat, se blýskne svým zbrusu novým představením Monstera Deliciosa. Celý program korunuje Kabaret klaunské kapely, jejíž hudba pohladí vaše uši a roztančí duši, a humor polechtá bránici a dá zabrat sanici.

Během celého programu budou ordinovat Zdravotní klaunky – sestra Patálie a sestra Chlupatá, které vám i vašim dětem změří hladinu humoru v krvi, naordinují potřebnou denní dávku smíchu, předepíší lék Humorin, a zejména červený nos, který léčí na počkání. V rámci preventivní prohlídky nebudou chybět ani zásady první pomoci při přidušení smíchem!

PROGRAM

17:00

BARONI – VELKÉ KOUZELNICKÉ PŘEDSTAVENÍ (Petr Jarčevský, Jan Šprynar, Lukáš Houdek)

Tři muži s kníry, které skrývají nejedno tajemství. Tři kouzelníci ve výslužbě, kteří si vzájemně asistují, vzájemně se hudebně doprovázejí, vzájemně si překážejí. Tři dobrodruzi, kteří vás přesvědčí o tom, že magie neztratila nic ze svého kouzla. Raz, dva, tři…

Účinkují Zdravotní klauni – Dr. Kolíček, Dr. Motyka a Dr. Květoš Hrdlička Vstupné: zdarma Ideální publikum: děti ②-⑮ let, ale výsostně se pobaví i dospělí

18:30 SQUADRA SUA – MONSTERA DELICIOSA (Lukáš Houdek, Robert Janč, Roman Horák, režie: Petr Jarčevský)

Nejnovější představení pro divadelní prostor, Monstera Deliciosa, je hořkosladké ponoření se do nitra, ve kterém tři muži vítají do svých životů křehkost, vystupují na nebesa a usilují si o život. Tři klauni v ideálním prostoru, ve kterém nemohou žít. (*premiéra, 2. 11. 2016, Akropolis)

Účinkují Zdravotní klauni Dr. Motyka, Dr. Herbert Horký a Dr. Karel Hoří Vstupné: zdarma Ideální publikum: dospělí

*O souboru: Squadra Sua je populární klaunské trio působící od r. 2012. Vytváří především pouliční představení (Soldates-2012, Bomberos-2013, Happy Hour-2016). V roce 2015 připravili se španělským režisérem Aitorem Basauri (Spymonkey) představení z prostředí věznice Handicops.

20:30 KABARET KLAUNSKÉ KAPELY…ANEB NEOČEKÁVEJTE OČEKÁVANÉ (Veronika Bartošová, Ondřej Klíč, Michal Chovanec, Jan Kyncl, Petr Jarčevský, Lukáš Houdek)

K příležitosti 15. narozenin organizace Zdravotní klaun, připravili její klauni speciální kabaretní představení. Hudební část, ve které se v rámci autorských skladeb různých žánrů představí bicí, basa, kytara, dechy i zpěv, doplní část dramatická, až velmi dramatická… Jak jinak to může dopadnout, když pomocník kapely stále nepochopil, že není jejím uměleckým členem, a hrát opravdu nemá…?!

Účinkují Zdravotní klauni: sestra Obroučková, Dr. Břéťa Křeček, Dr. Žouželík, docent Suchar, Dr. Kolíček a Dr. Motyka Vstupné: zdarma Ideální publikum: od⑩ let, ale skvěle se zabaví a zatančí si i malé děti

TĚŠÍME SE NA VÁS!!!

FN PLZEŇ – BORY | Velké loučení po osmi letech návštěv – křest CD, smích i slzy

_DSC7387

………..

Zdravotní klauni se během svých návštěv setkávají se stovkami dětí. Některé potkají jednou, jiné vídají měsíce, a některé celé roky. Právě do poslední skupiny patří Saša, pacient Fakultní nemocnice Plzeň – Bory. Slovo „Bory“ si mnoho z nás automaticky spojí s názvem věznice, což by bylo v případě tohoto špičkového pracoviště velkou mýlkou, jisté spojení zde však přeci jen existuje – tento chlapec je již osm let vězněm ve svém vlastním těle

Sašovi bylo 10 let, když se po úrazu stal ze dne na den kvadruplegikem (úplné ochrnutí všech čtyř končetin a trupu, způsobené poškozením míchy v dolní krční oblasti) s umělou plicní ventilací, a jeho domovem se stala Jednotka intenzivní a resuscitační péče ve FN Plzeň. Přes vážné fyzické postižení zůstal mentálně zcela v pořádku, proto bylo třeba jeho mozek i duši občerstvovat a obšťastňovat. Záviděníhodná rodina, která ho denně navštěvovala, se ze Sokolova přestěhovala do Plzně, aby mu byla blíže, a velké štěstí měl i na nemocniční personál.

První roky s ním trávila herní specialistka, paní Lída Romová. „Mým velkým úkolem bylo rozvíjet jeho myšlení a smysluplně vyplnit jeho čas, což vzhledem k jeho omezením nebylo jednoduché. Hráli jsme karty, luštili křížovky, docházel za ním pedagog (Saša v nemocnici dokončil základní vzdělání), ale zejména jsme zjistili, že má velký talent pro hudbu, zaujal ho hlavně beatbox. Na mnohé Sašovy narozeniny jsme tak zvali různé hudební interprety, přijeli Gipsy.cz i beatboxer Jaro Cossiga, který ho dokonce naučil pár triků.“

Zhruba po dvou letech, převzala roli herní specialistky Martina Tylová, která jeho lásku k hudbě nadále rozvíjela. Nejvýznamnější změnou však bylo Sašovo přemístění na Anesteziologicko-resuscitační oddělení na stanici Dlouhodobé intenzivní péče. „V současné době je tu Saša zhruba 3. rokem, a co si budeme povídat, nebylo to vždy jednoduché. Přišel k nám v době počínající puberty, a s určitými návyky, které bylo třeba upravit chodu našeho oddělení. Za sebe však musím říci, že je to kluk s velkým přehledem a také smyslem pro humor (na Apríla by sestřičky mohly vyprávět!)“, uvedla staniční sestra Marcela Čedíková.

Přes veškerou péči rodiny i personálu má přeci jen každý rok 365 dní a den 24 hodin, proto byly návštěvy Zdravotních klaunů důležitou součástí Sašova života. Sestry Prkenná, Naprdová, Laděna Sladěná, doktorka Gustá Hustá, doktor Herbert Ucík a doktor Těhla jej pravidelně navštěvovali téměř osm let, a vzhledem k tomu, že Saša již dovršil 18 let věku, přišel čas se s ním rozloučit. Protože originalita a houževnost Zdravotních klanů nezná mezí, rozhodli se pro něj vytvořit hudební dárek. CD s názvem „Nikdy neříkej nikdy“, je plné autorských textů na podkladu Sašových oblíbených písní, kde nechybí rap ani beatbox. 

………..

Poslechněte si píseň Nikdy neříkej nikdy

………..

Právě křest tohoto CD se stal ústředním tématem rozlučky se Sašou, která se uskutečnila 19. 10.. Na pokoji se sešli všichni Zdravotní klauni, Sašova rodina, personál, a Lída Romová s Martinou Tytlovou, které měly tu čest CD pokřtít. Nechyběla veselá výzdoba, zákusky ani jednohubky (většinu spořádal Dr. Ucík), Dr. Těhla zatančil, a došlo i na přípitek šampaňským. Hodně se povídalo, CD se slavnostně podepisovala, interpreti společně „vystřihli“ ústřední píseň nazvanou „Nikdy neříkej nikdy“ a Saša rozhodl, že jedno CD zašlou babičce do Rakouska, jedno kamarádům do Sokolova, jedno si ponechá a jedno pošle do hitparády. Veselou atmosféru vystřídalo i několik dojemných okamžiků, kdy si všichni uvědomili, že se budou muset rozloučit. „Takovej jsi byl malej, a takovej seš teď velkej! Máme tě rádi. Budeme za tebou chodit tajně!“, vymyslel doktor Ucík. To však nebude nutné, protože si slavnostně slíbili, že sem tam se za ním podívat přijdou, a na přespříští narozeniny spáchají i hudební videoklip :-). 

Nejsilnějším okamžikem pak bylo Sašovo do ticha vyřčené:

„Chtěl jsem vám všem poděkovat, že jste za mnou chodili!“

Lída Romová k tomu dodala:

Uvědomuji si jak málo dětí/lidí dnes umí poděkovat, proto mne velice dojalo, že to Saša udělal. Vím, že jste za ním jezdili celá léta, i na oslavy a další speciální akce, ale nyní jste mu dali dárek, na který se nezapomíná.“

Dle jejích slov je Saša dobrá povaha, vždy přijímal veškeré aktivity s povděkem, a nikdy se neptal „proč já?!“. Na život ani dobrou náladu nikdy nerezignoval, neustále na sobě pracuje a klade si nové výzvy. Díky počítači, ovládaném speciální čelenkou, se dnes učí programovat, a také stříhat hudbu. Je velkou inspirací! Pokřtili jsme s ním CD „Nikdy neříkej nikdy“, ale kniha o jeho životě by se klidně mohla jmenovat „Nikdy to nevzdávej“.