Smích nezná hranic - mise Emergency Smile
Smích nezná hranic
Státy sice mají své hranice, ale smích? Ten nemá. Tohle klauni všude na světě vědí. Mimo jiné proto, že jsou často zapojení do mezinárodních organizací. Český Zdravotní klaun je například aktivním členem zdravotně-klaunské rodiny Red Noses International (RNI).
Společná koncepce vzdělávání a garance kvality klaunů ve skupině RNI umožňuje, že Zdravotní klauni mohou vyrazit do světa plnit své poslání bez ohledu na to, odkud pocházejí, přičemž vždy budou společně fungovat jako bezchybně sladěný orchestr zábavy a pomoci.
Program EMERGENCY SMILE
Jedním z programů organizace RNI je od roku 2014, ve spolupráci s dalšími mezinárodními dobročinnými organizacemi, Emergency Smile, který vysílá Zdravotní klauny z členských organizací na mise do krizových oblastí po celém světě. Například do míst postižených válkou nebo přírodní katastrofou, kde pomáhají dětem a jejich blízkým tuto obtížnou životní situaci zvládnout.
Během těchto misí klauni povzbuzují děti a jejich rodiny, aby se dokázali vypořádat s velmi stresující životní situací. Tito lidé většinou ztratili téměř všechno, byli svědky násilí, přežili válečné konflikty nebo přírodní katastrofy a mnohdy je někdo donutil uprchnout z domova.
Díky uměleckým a interaktivním klauniádám, velmi podobným našemu českému programu Cirkus Paciento, mají děti možnost vyjádřit své pocity hravým způsobem. Zdravotní klauni tak pomáhají dětem soustředit se na pozitivní myšlenky a naději, které jsou vlivem tíživé situace často skryté hluboko uvnitř nás.
Zdravotní klauni z České republiky se účastnili misí například v Kamerunu, Řecku, ale od roku 2015 pravidelně také na Ukrajině. Jak taková mise vypadá si můžete přečíst TADY.
České zastoupení na misi v Řecku 2022
Na přelomu května a června letošního roku vyjel na misi Emergency Smile i náš doktor Theodor Rorejs (alias Aleš Surma). Byl součástí mezinárodního týmu Zdravotních klaunů z Německa, Litvy a Polska, kteří se na několik týdnů vypravili na ostrov Lesbos do největšího řeckého uprchlického tábora, kempu Moria.
Více o této misi v angličtině se dočtete také ZDE.
Aleš o misi v Řecku
Výjezdu do Řecka předcházel casting ve Vídni, který se konal v lednu, v dubnu následovala teoretická i praktická příprava v Rakousku a pak již samotná mise na ostrově Lesbos, která trvala 4 týdny.
Co se týká průběhu samotné mise, je to vlastně trochu podobné jako náš program Cirkus Paciento. V uprchlickém táboře probíhal dopolední i odpolední program pro děti, které se formou hry učily cirkusové prvky jako žonglování se šátky nebo kruhy, akrobacii, protahovačky, balanční věci. Mimo jiné tyto cirkusové tréninky zprostředkovaly dětem pocit "normálnosti" v nenormální situaci. Na konci týdne se pak konalo slavnostní představení, kde mohly děti nejen předvést, co se všechno naučily, ale díky společným přípravám se cítily být důležitými členy své komunity.
"Až na misi jsem si uvědomil, jak je důležité nic neuspěchat. Zvlášť v dnešní době, která je strašně rychlá a člověk chce mít všechno hned. Hodně se to týká mezilidských vztahů. Navštěvovali jsme uprchlický tábor každý den a až po 2-3 týdnech jsem viděl, že ty děti ke mně nacházejí cestu. Přišly, objaly mě, zeptaly se mě, jak se mám. Byla to moc hezká změna. I já sám jsem si vlastně až po 3 týdnech pořádně uvědomil všechny pocity, které se ve mně praly. To pro mě byl silný moment celé mise. Je důležité, dopřát si čas na vytvoření vztahu, pouta, vlákna. Být milý, upřímný, usmát se jeden na druhého, zajímat se, obejmout. A i když člověk nemá v životě nic, tak i přesto má co dát druhým. Mise Emergency Smile mi bez nadsázky otevřela nové obzory a ukázala cestu v mém životě. A myslím, že to je ta správná cesta."
Nedílnou součástí programu byl i průvod, kdy jsme v klaunských kostýmech procházeli kempem a zpívali, hráli na nástroje, občas vše proložili akrobatickým číslem. Děti vykukovaly z kontejnerů a stanů a postupně se k nám přidávaly. To byl vždy silný a krásný zážitek.
Aby měla naše práce opravdu trvalý efekt, nezapomněli jsme ani na samotný personál. Zdravotničtí a humanitární pracovníci jsou na svých misích nepřetržitě pod velkým stresem a napětím, což může rychle vést k syndromu vyhoření a depresím. Na speciálních workshopech určených právě pro ně jsme jim ukazovali, jak začlenit hravost a humor do každodenní pracovní rutiny a snížit tak úroveň stresu všech zúčastněných. Pomocí jednoduchých triků lze jakýkoli předmět proměnit v loutky nebo fantazijní postavy, které rozvíjejí představivost a vyvolávají humorné situace.
Všechny aktivity jsou vzájemně provázány a efekt naší práce se tak násobí, a hlavně je dlouhodobý.