Slovně předat zkušenost tatínka, který zažívá onkologické onemocnění svého dítěte, je nesmírně těžké. A právě proto si zkusím vypomoci příměrem.
Život rodiny s více dětmi, pro svůj týdenní režim, plyne jedním směrem jako loďka sjíždějící řeku. Má role otce jako kapitána lodi je mi jasná a přirozená. Plánuji plavbu, zajišťuji proviant, udržuji směr a cíl, určuji čas přistání a výsadku. Ve spolupráci s manželkou řeším situaci na palubě i v podpalubí. Udržuji dobrou morálku, nejčastěji s humorem, úsměvem a přívětivým srdcem.
Onkologický problém se však na rodinu přiřítí jako velká voda. Naše Terezka v náručí manželky Janičky teprve ukrajovala 2. měsíc svého života. V kritické chvíli chcete udržet směr vaší plavby, a když už to nejde, prostě chráníte ty nejbližší kolem sebe. Terezce jsem dal to nejcennější, co jsem k řešení situací na lodi měl – Janičku. Je to jedna z nejkrásnějších věcí na manželství, možnost rozpůlit se pro druhé. V nemocnici holky zůstaly mimo pár dnů trvale.
Já jsem zůstal s ostatními dětmi v domácnosti, ve školce a v práci. V případě našeho plného zdraví jsme za našimi růžičkami jezdili na prodloužené víkendy. Při akutní onkologické terapii nestojíte pevně na zemi, jste zmítáni každým vyšetřením, každou změnou stavu, která může být bezprostředním ohrožením vašeho nejmilovanějšího. Je to období kritických situací, které mezi sebou mají jen různě dlouhé šedé pauzy, které už nemáte sílu zabarvit svou aktivitou. Pak se každá drobnost – společný čas, slovo, úsměv, dobré jídlo – stává barevným ostrůvkem, který vám dává sílu posunout se o krok dál. Jak však dopřát své druhé půlce, sám sobě a svým dětem tuto podporu, zvlášť když jste 200km od sebe?!
Mimo neděli jsme však měli to štěstí, že jsme prožívali sváteční dny minimálně ještě 2x do týdne. V pondělí a čtvrtek na „náš“ nemocniční pokoj totiž pravidelně zavítali pánové a dámy s červeným nosem – Zdravotní klauni! V očekávání se manželka s Terezkou často oblékly do gala. Já s dětmi jsem při cestě autem na návštěvu „našeho“ nemocničního pokoje šlápl na plyn, abychom byli včas na místě. Přece si ji nenecháme ujít, tu půlhodinku radosti, která nám zabarvila svět do duhova! Naše nejhorší bouře trvala přes půl roku.
Z celého srdce vám, Zdravotním klaunům, děkuji.
Darujte tátovi ke Dni otců radost ze společné pomoci
Mezinárodní den otců letos připadl na neděli 19. června. Je skvělou příležitostí, jak dát všem tátům najevo, co pro nás znamenají, a zároveň úžasná příležitost pomoci cizímu tatínkovi a jeho dítěti k radosti a smíchu v bolestivé situaci.
Přemýšlíte, co pořídit jako dárek? Co by si přál každý táta ke Dni otců? Další knížku nebo nářadí pro kutily?
A co tentokrát něco smíchuplného?
Třeba certifikát, který potvrzuje, že pomohl jiným tátům, kteří právě tráví těžký čas se svými dětmi v nemocnici.
Vídáme tatínky v nemocnicích každý den. A víte co? Jsou to pro nás hrdinové. Právě proto jsme si připravili dárkový certifikát s odznakem NEJLEPŠÍHO TÁTY pro toho vašeho. Protože všichni tátové si ho zaslouží!
Získejte certifikát NEJLEPŠÍHO TÁTY s vlastním věnováním
Darováním na této stránce pošlete radost spoustě otcům trávícím čas se svými dětmi v nemocnicích a pro toho svého si budete moci po zaplacení stáhnout dárkový certifikát s vaším osobním věnováním. Stačí ho jen vytisknout nebo poslat elektronicky.
Včera jsem byl se svou dcerou poprvé na pohotovosti a jímala mě hrůza, protože z mé vlastní zkušenosti není noční návštěva chirurgické ambulance nic, co by člověk přál své milované princezně. Čekal jsem řev, frontu a stres, ale místo toho tam byla Zdravotní klaunka Oldřiška Vykydalová. To, jak uklidnila moji dceru, mě málem dojalo k slzám. Zážitek, který mohl být noční můrou a skončit fobií z nemocnic a doktorů, dopadl tak, že mě ráno dcera prosila, ať jdeme znovu do nemocnice. Na následné kontrole byla statečná jako lev, a to hlavně díky Oldřišce.
tatínek Petr E. B.
